Historie Nezamyslic

První písemná zmínka o vsi je z roku 1045. Podle zápisů v kronikách je známo, že ves Nezamyslice byla sídlem újezdního kláštera a majetkem Břevnovského kláštera z dob knížete Břetislava I., který ji spolu s dalšími 18 vesnicemi v roce 1045 daroval benediktinskému řádu. Klášteru patřil dvůr v Nezamyslicích a jiný v Žichovicích a na nich usedlí poddaní. Na řece Otavě měl mlýny v Hydčicích o 4 kolech, v Žichovicích o 2 kolech a v Olešovicích o 1 kole, ve Staníkově o 2 mlecích a 2 kolech k rýžování zlata. Klášter plnil svá poslání až do Žižkovaprvního tažení na hrad Rabí. Tehdy ho husité vyplenili a sedm nezamyslických mnichů bylo pod hradbami hradu upáleno.

Klášter už pak nikdy nebyl obnoven. Stál v místech, kde je nyní budova bývalé školy. Ve 13. století byl v Nezamyslicích založen farní kostel, příjmy z něhož náležely břevnovskému opatu. Ve 14. století byl přestavěn a podle něho se vsi říkalo „Weisskirche" – Bílý kostel. Roku 1380 byla rovněž přestavěna chrámová loď, sklenutá sklípkovou klenbou, které se také říká diamantová. Patří mezi stavební klenoty architektury, které jsou pouze na dvou místech v Čechách. Po roce 1420 byli majiteli vsi bratři Rýzmberkovi, nato byla připojena k hradu Rabí a roku 1525 odprodána bratrům Švihovským. V 17. století byli majiteli Libštejnští z Kolovrat a od roku 1707 Lamberkové, kteří zde nechali vybudovat rodinný panteon – kapli sv. Erazima.

Její nevídané vnitřní vybavení vytvořil v 19. století řezbář Jan Rint. Odborníci se shodují, že komplex vyřezávaného oltáře s lavicemi a kůrem nemá nikde obdoby a představuje Rintovo vrcholné dílo. V průčelí kaple pod pískovcovou rozetou je umístěn bohatý erb rodu Lamberků. V interiéru kaple je velmi hodnotný soubor novogotických řezeb tj. oltář, empora a nástěnná výzdoba.

Z bájí a pověstí, které se svým obsahem vážou k Nezamyslicím jsou doposud živé tři. První vypráví o stěhování stavby kostela z Hůrek na Bolečín, druhá se zmiňuje o ukrutné řeži Švédů s místními obyvateli v době třicetileté války a poslední seznamuje s krádeži stříbrné rakve dcery kněžny Lamberková zvané „Černá Káča“ z rodinné hrobky pod kaplí sv. Erazima.

Zajimavá data z historie obce:

1840 - katastrální mapa k roku 1840

1921 - Sběrný arch domovní - sčítání lidu v obci Nezamyslice - zde najdete informace o jednotlivých domech, kdo v nich v daném okamžiku bydlel, data o majitelích, jejich povolání, věk, pohlaví

1921 - Přehled sčítacího obdovu - celkový souhrn osob dyblících na dané adrese

Níže naleznete odkaz na školní kroniku:

Kronika obecné školy Nezamyslice 1940 - 1945 (Jihočeské záběry - pověst o stavbě kostela)

Kronika obecné, základní a národní školy Nezamyslice 1937 - 1940, 1945 - 1986

Níže naleznete odkaz na matriky:

Sbírka matrik Nezamyslice - římskokatolická

Rejstřík úmrtí Sušice (Nezamyslice) 1921 - 1941+

Významní rodáci:

František Švec rodák z Nezamyslice č.p. 59 - ministerský rada ministerstva zemědělství, byla to čest pro zdejší obec, že její rodák byl významným pracovníkem. Zemřel náhle na mrtvici v roce 1942 a pochován do rodinné hrobky.

Jaroslav Čížek rodák z Nezamyslic - po maturitě na českobudějovické reálce 1903 přesídlil do Prahy a zde proslavil své jméno ve veslařském sportu. V roce 1912 byl členem vítězné juniorské osmy při mezinárodních závodech a v závodě Zbraslav - Praha byl členem vítězné seniorské čtyřky. V té době již zasedal ve výboru ČVK kde byl v letech 1932 až 1936 předsedou. V olympijském výboru byl od roku 1929 prvním místopředsedou.